BACKGROUND Dokument od partnerské organizace FOCSIV

Humanitární krize let 2015–2016 vedla k tomu, že různé členské státy k migraci zaujaly odlišný postoj, což je situace, se kterou je třeba se v rámci EU vypořádat. Důvodem byl fakt, že řízení migrace a příjem migrantů nesly na bedrech členské státy, přes které migranti do EU vstupují (Itálie, Španělsko a Řecko, případně Chorvatsko a Maďarsko na tzv. balkánské cestě), zatímco členské státy geograficky vzdálenější od míst vylodění či vstupu nebyly do řízení přílivu migrantů zapojeny zdaleka v takové míře.
Nový pakt tak může představovat bod obratu, kterým vstoupíme do nové fáze spolupráce a solidarity v Evropě. Pakt je zprávou Evropské komise (EK) obsahující 9 legislativních návrhů, jejichž cílem je nejen zlepšit řízení migrace a žádostí o azyl, ale též nabídnout možnosti řešení potenciálních budoucích „krizí“ na evropských hranicích.

Mezi jeho hlavní cíle a opatření patří: a) striktní a spravedlivé řízení vnějších evropských hranic včetně kontrol totožnosti, bezpečnostních a zdravotních kontrol; b) jednotné normy a zákony upravující azylové řízení a podpora azylové politiky a repatriace; c) nový mechanismus solidárního řešení pátracích a záchranných akcí či krizových a zátěžových situací; d) lepší příprava na budoucí potenciální krize a jejich predikce; e) účinná politika repatriace a koordinovaný postup na úrovni EU; f) komplexní řízení azylové a migrační politiky na úrovni EU; g) výhodná partnerství s třetími zeměmi, tedy zeměmi původu a tranzitními zeměmi; h) vytváření legálních cest a udržitelných modelů migrace pro jedince vyžadující ochranu a za účelem zvýšení atraktivity Evropy pro talentované jedince ze zahraniční; I) podpora integračních politik.

Podle návrhu Nového paktu 10 by mělo být prvním krokem členských států EU a především pak těch, které se nacházejí na vnějších hranicích EU a jsou tak přílivu migrantů vystaveny ve větší míře, vytvoření systémů kontroly totožnosti, bezpečnostní a zdravotní kontroly pro účely databáze systému Eurodac. To by mělo urychlit vyřizování žádostí o azyl.

Nový pakt dále navrhuje zrychlení procedur na hranicích podle míry uznávání žádostí o azyl (minimálně 20 %)11 v Evropě. To znamená, že pokud migranti dané národnosti vykazují nižší míru uznávání žádostí o azyl, mělo by být posouzení jejich žádostí rychlejší (maximálně 12 týdnů), protože v jejich případě existuje předpoklad neplnění podmínek k udělení azylu.

Publikaci v českém jazyce najdete zde. Anglická verze k dispozici zde.