Kde se vzaly Cíle udržitelného rozvoje?

Žijeme ve světě, který je provázanější než kdykoliv předtím a ani cesty ven z neudržitelného zacházení s přírodními zdroji a ze stávajících nerovností nejsou přímočaré. Například při čtení tohoto článku jste nejspíše oděni do alespoň jednoho kousku oblečení, které bylo vyrobené v Bangladéši, Indii nebo Číně lidmi pracujícími v nedůstojných podmínkách. Pokud bychom ale ze dne na den přestali nakupovat neudržitelnou módu, s velkou pravděpodobností by na druhém konci světa přišlo o práci několik tisíc zaměstnanců tamních textilek. I když je kolektivní bojkot módního průmyslu utopií, proměna nejen globálních produkčních sítí je nutná. Jedním ze způsobů, jak se k vizi udržitelnějšího světa přiblížit, je postupné plnění Cílů udržitelného rozvoje (zkráceně SDGs z angl. Sustainable Development Goals).

SDGs byly představeny v roce 2015 Organizací spojených národů (OSN) v rámci tzv. Agendy 2030, neboli vize světa v roce 2030. Dle ekonomky Ranjuly B. Swainové sahá původ stanovených cílů do 60. let minulého století. Tehdy se z organizace zodpovědné za přerozdělování pomoci z Marshallova plánu na obnovu Evropy po druhé světové válce, stala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (zkráceně OECD) a na udržitelný rozvoj cílila ze sociálního a ekonomického hlediska. O dekádu později, zatímco Československo procházelo šedými léty normalizace, proběhla v USA 22. dubna 1970 největší environmentální demonstrace v historii, které se zúčastnilo na 20 milionů lidí a OECD rozšířila pojetí udržitelnosti o environmentální pilíř. V 80. letech byl udržitelný rozvoj definován jako „schopnost současných generací uspokojit vlastní potřeby, aniž by byla ohrožena schopnost budoucích generací pokrýt jejich potřeby.“

Foto: V dubnu roku 1970 se 20 milionů lidí zúčastnilo největší environmentální demonstrace v historii, která  byla reakcí na ropnou havárii u města Santa Barbara v Kalifornii a na ničení životního prostředí. | Foto: Getty Images | Zdroj: bbc.com

Na začátku tisíciletí se členské státy OSN zavázaly splnit Rozvojové cíle tisíciletí (zkráceně MDGs z angl. Millennium Development Goals) které, jak shrnuje České fórum pro rozvojovou spolupráci, byly zaměřené na „zlepšení situace v rozvojových zemích“. V rámci osmi cílů stanovených na období 2000–2015 bylo dosaženo částečných úspěchů, například ve snížení počtu lidí žijících v extrémní chudobě, zlepšení zdraví matek nebo v boji proti HIV/AIDS, malárii a dalším nemocem. Nicméně kromě příliš úzkého zaměření na tzv. rozvojové země byly MDGs dle deníku Guardian limitované také „nezohledněním hlavních příčin chudoby, genderových nerovností a komplexní povahy rozvoje“, ale i tím, že v nich nebyla explicitně vzata v potaz lidská práva a ekonomický rozvoj.

Obrázek: Rozvojové cíle tisíciletí | Zdroj: fors.cz

Přístup OSN k mezinárodnímu rozvoji prošel od počátku 21. století výraznou proměnou a představa, že pracovat na změně je třeba především v tzv. rozvojových zemích se přetavila do rámce, který klade větší důraz na globální spolupráci. Díky tomu předcházel tvorbě nových Cílů udržitelného rozvoje delší a otevřenější konzultační proces. Důraz na komplexní povahu problémů, kterým svět momentálně čelí, a na mezinárodní spolupráci při jejich řešení, patří mezi hlavní rozdíly mezi MDGs a SDGs.

Cíle udržitelného rozvoje byly vybrány s větší pečlivostí a zohledněním odpovědnosti, kterou nesou všechny země OSN společně. Díky tomu jsou více inkluzivní také k lidem s postižením, poukazují na roli občanské společnosti i soukromého sektoru a více zohledňují genderové nerovnosti a lidská práva. Z výzkumu ekonomky Swainové vyplývá, že jedním z nedostatků SDGs je jejich složitá měřitelnost a rozporuplnost, která panuje mezi jejich sociální, environmentální a ekonomickou složkou. Dle datové analýzy by se bohatší státy měly zaměřit především na změny environmentálních a sociálních politik a naproti tomu země chudší by se v krátkodobé perspektivě měly soustředit spíše na politiky sociální a ekonomické. Vzhledem k tomu, že dosažení cílů není závazné, mohou některé členské země k plnění SDGs přistupovat spíše laxně z důvodu, že za jejich neplnění nehrozí žádné sankce.

Obrázek: Cíle udržitelného rozvoje | Zdroj: osn.cz

I přes všechny nedokonalosti SDGs se v současnosti jedná o společnou vizi, kterou má mezinárodní společenství na cestě za zlepšením a udržitelností světa, a to ze sociálního, environmentálního i ekonomického hlediska. Tato pomyslná cesta je spletitá a my se Vám ji v této následující sérii, ve které se každý měsíc budeme zabývat jedním z Cílů udržitelného rozvoje, pokusíme přiblížit články, dokumenty a odkazy na zajímavá videa nebo rozhovory.

Zde si můžete stáhnout kvíz „Jak moc se nadřeš při zachraňování planety?“. Pokud byste rádi pověsili plakát u sebe v práci nebo ve škole, dejte nám vědět. Můžeme Vám ho předat ve Středisku humanitární a rozvojové spolupráce Diakonie ČCE.