Novodobé otroctví v italské zemědělské produkci

21. ledna 2020

Pracovní doba až sedmnáct hodin, fyzicky náročná práce a nižší než minimální mzda, ze které zaměstnavatel navíc strhává poplatky za poskytnutí jídla a pití nebo za přístup k lékařské péči v případě zranění. To vše je organizováno místním mafiánským systémem capolarato, který pracovníky z Ghany, Nigérie, Gambie, Súdánu, Somálska, nebo z východní Evropy ilegálně najímá.

Novodobé otroctví v italské zemědělské produkci
21. ledna 2020 - Novodobé otroctví v italské zemědělské produkci

V rámci mezinárodní kampaně Tváře migrace sdílíme krátký dokument „Migrants and Gangmasters“, který vytvořila naše italská partnerská organizace Focsiv. Video uvádíme ve dnech, kdy se v Ekvádoru koná Globální fórum o migraci a rozvoji, kterého se zástupci organizace Focsiv účastní. Letošním tématem fóra je proměna venkova. Úzce tedy souvisí se snahou poukázat na vykořisťování cizinců v zemědělství a na potřebu politik, které by práva migrantů měly chránit, a zajistit jim tak důstojné postavení na pracovním trhu.

 

Podle Urmily Bhooji, zvláštní zpravodajky OSN, je v Itálii 1,3 milionů lidí pracujících v zemědělství, z nichž 405 tisíc tvoří cizinci. V podmínkách, které jsou de facto novodobým otroctvím, pracuje na 130 tisíc lidí. V nedůstojných podmínkách pracuje celkem 450 tisíc chudých pracovníků, mezi kterými jsou jak cizinci, tak občané Itálie. Na druhé straně je pak 25 miliard eur, které z tohoto kriminálního systému těží agromafie. Konkrétní podobu pracovních podmínek v této oblasti zdokumentoval deník Guardian, dle kterého se pracovní doba běžně pohybuje mezi 12 až 17 hodinami, a to i přesto, že se jedná o fyzicky náročnou práci, často během vedra. Odměny jsou nižší než minimální mzda, a jsou vypláceny podle množství sklizeného ovoce či zeleniny, ačkoliv je tento systém v zemědělství nelegální.

Za nasbírání 300 kg rajčat obdrží zaměstnanci €3.50 (88 Kč), případně €5.50 (140 Kč), pokud se jedná o 300 kg cherry rajčat. I během dlouhého dne je v podstatě nemožné vydělat si více než €30 (755 Kč) celkem. Z této částky se ale strhává €3 (75,- Kč) za dovoz na pole a €4 (100 Kč) za poskytnutí jídla a pití, které na místě práce jinak nejsou k dispozici. Další částky zaměstnavatel strhává z platu v případě zranění a odvozu k lékaři. Cizinci jsou najímáni prostřednictvím ilegálního systému caporalato, který je organizován místní mafií. Ta nelegálním migrantům za poplatek stovek eur vystavuje pracovní smlouvy, kterými je v Itálii podmíněno povolení k pobytu, a v případě stížností jim vyhrožuje nahlášením.

Jeden z táborů pro migranty pracující poblíž přístavu Gioia Tauro v jižní Itálii. Zdroj: The Guardian (KONTROLAB/LightRocket via Getty)

I migranti s platným povolením téměř nemají možnost se začlenit do normálního pracovního trhu a mnohdy jim nic jiného, než přijmout podmínky mafiánského systému, nezbývá. Za zprostředkování práce a další služby často capos drží v zástavě osobní doklady, což zaměstnancům nedovoluje odejít ani v případě, že jim není odměna za vykonanou práci vyplácena vůbec.

V případě kontroly nacházejí inspektoři krácení odpracovaných hodin či nesrovnalosti v platbách sociálního pojištění, ale provádění inspekcí je komplikované z důvodu rozsáhlosti tohoto problému a také kvůli provázanosti místní mafie s inspekcí samotnou. K zaměstnavatelům tak například unikají informace o plánovaných kontrolách. Je navíc běžné, že nejen kontroloři, ale i aktivisté a novináři zabývající se více tímto problémem, čelí ze strany mafie výhrůžkám.

Nedůstojné pracovní podmínky a vykořisťování migrantů v evropské zemědělské produkci se netýká pouze Itálie. V obdobných podmínkách pracují migranti také ve španělské provincii Almería v tamních „plastových mořích“ fóliovníků, jež zásobují ovocem a zeleninou celou Evropu, nebo v Portugalsku, kam za zprostředkovanou prací v zemědělství přicházejí lidé z jižní a jihovýchodní Asie a po příchodu do země jsou nuceni odevzdat osobní doklady svým zaměstnavatelům a ocitají se tak v bezvýchodné situaci.

Osmý a dvanáctý cíl udržitelného rozvoje volají po důstojné práci a udržitelné spotřebě a výrobě. Pokud těchto cílů chceme dosáhnout, členské státy Evropské Unie by měly zavést zemědělské, pracovní a migrační politiky, které budou chránit pracovníky a podporovat malé zemědělské výrobce. Ochrana cizinců, kteří v zemědělství pracují, je nezbytnou součástí těchto politik. Zatímco rozvojové politiky podporují malé zemědělské výrobce v afrických a asijských zemích, obchodní politiky EU by neměly dotovat vývozy, jež vytváří tlak na místní producenty a podporují tak emigraci za prací. Faktorem, který k emigraci přispívá, jsou mnohdy také zahraniční investice, které vedou k vyvlastňování půdy.

Problém vykořisťování a novodobého otroctví můžeme vyřešit nejen koherencí rozvojových, obchodních a pracovních politik. Ze strany organizací občanské společnosti můžeme situaci také zviditelnit a pojmenovat, a jako spotřebitelé můžeme nakupovat zboží, které pochází z férové produkce.

Na další videa kampaně Tváře migrace se můžete těšit v následujících týdnech!

 

Toto video vzniklo v rámci projektu „SDGs and Migration – Multipliers and Journalists Addressing Decision Makers and Citizens in the EU“ financovaného z programu Evropské unie pro vzdělávání a osvětu (Development Education and Awareness Raising - DEAR). Odpovědnost za obsah tohoto videa nesou pouze jeho autoři a za žádných okolností jej nelze považovat za odraz postoje Evropské Unie.