Pandemie nemoci Covid-19 a řecké uprchlické tábory

Foto: Sedmičlenná rodina musí v táboře Moria na ostrově Lesbos sdílet stan se čtyři dalšími rodinami. Autorka: Anna Pantelia. Zdroj: Lékaři bez hranic

Vlády členských států Evropské unie obdržely minulý týden výzvu k přesídlení dětí bez doprovodu z řeckých uprchlických táborů. Výzva, podepsaná také partnerskými organizacemi projektu Cíle udržitelného rozvoje a migrace, reagovala nejen na dlouhodobě neúnosnou situaci osamocených dětí, ale také na aktuální situaci na turecko-řeckých hranicích. Příchod dalších uprchlíků do již tak přetížených "hotspotů" Evropské unie na řeckých ostrovech by vedl k dalšímu zhoršení již tak zcela nevyhovujících podmínek v táborech.

Situace na řecko-turecké hranici se ale v současnosti proměnila v okrajové téma a pozornost nás všech se upíná k šíření pandemie nemoci Covid-19. Epicentrum šíření nákazy se podle Světové zdravotnické organizace přesunulo z Číny do Evropy. Víme, že šíření viru se dá zpomalit dodržováním vzdálenosti od ostatních lidí, mytím rukou nebo nošením roušek. V důsledku toho si většina světa připomíná důležitost dodržování základních hygienických návyků a učí se fungovat v sociální izolaci. Na jihu evropského kontinentu ale žijí v přelidněných uprchlických táborech bez dostupnosti hygienických zařízení tisíce lidí, kteří v tomto směru nemají na výběr.

Kritika otřesných životních podmínek v řeckých uprchlických táborech zaznívá ze strany Lékařů bez hranic (MSF) dlouhodobě. Minulý týden MSF upozornili, že v kvůli šíření onemocnění Covid-19 je evakuace řeckých uprchlických táborů naléhavější než kdy jindy. Už se nebavíme jen o nutnosti přesídlení těch nejzranitelnějších obyvatel táborů, ale o riziku, jemuž by byli vystaveni všichni lidé, kteří „hotspoty“ a jejich okolí obývají. „V některých částech tábora Moria je jen jeden vodovodní kohoutek na 1300 lidí a k dispozici není žádné mýdlo. Pěti či šestičlenné rodiny musí spát na prostoru velkém maximálně 3 m2“ popisuje podmínky táboře Moria lékařka Hilde Vochten, zdravotnická koordinátorka Lékařů bez hranic v Řecku.

Řecká vláda od úterka tohoto týdne zavedla nová nouzová opatření v podobě zdravotních prohlídek nově příchozích a pohyb obyvatel uprchlických táborů byl omezen uzavřením škol a jiných míst sdružování. Na ostrově Lesbos byl uzavřen tábor Moria, ze kterého nikdo nesmí ven, ani dovnitř, což komplikuje situaci jak obyvatelům, tak neziskových organizacím poskytujícím v táboře pomoc. Taková opatření ale nejsou dlouhodobě udržitelná.

„Musíme být ale realističtí, v takových táborech – jako jsou ty na ostrovech Lesbos, Chios, Samos, Leros či Kos – by nebylo možné dostat propuknutí nákazy pod kontrolu. Do dnešního dne jsme neviděli žádný nouzový plán, jak se o lidi postarat a ochránit je v případě propuknutí nemoci.“ říká Hilde Vochten z MSF. Jak již dříve upozornila v rozhovoru pro DVTV lékařka Hana Pospíšilová, která se do řeckých táborů pravidelně vrací, velké množství lidí na útěku je navíc dlouhodobě fyzicky i psychicky oslabeno.  

Evropská komise ve spolupráci s Mezinárodní organizací pro migraci představila dočasný plán dobrovolných návratů z řeckých táborů do zemí původu. Reintegrace každého, kdo se pro návrat rozhodne, má být dle slov Ylvy Johanssonové, komisařky pro migrační záležitosti, podpořena částkou 2000 EUR. Dle odhadů komisařky a řeckého ministra pro migraci a azyl bude tato možnost návratu realistická pouze pro 5000 lidí, na ostrovech ale pobývá přes 40.000 uprchlíků, z toho jedna čtvrtina dětí. Dle slov Tomáše Bendla z českých Lékařů bez hranic, „současný stav představuje ohromné zdravotní riziko pro všechny lidi na útěku, kteří v táborech přebývají.“  Rozhodnutí navíc padlo minulý týden a možnost jeho implementace v situaci, kdy se ruší mezinárodní přeprava, zůstává otázkou.

K tomu, jak se postoj evropských institucí a řecké vlády v reakci na výzvu MSF v současnosti vyvíjí, nám Tomáš Bendl řekl následující: „Pokud se bavíme o reakci ze strany řeckých úřadů, zatím si nejsme vědomi žádných systémových kroků, které by tamní vláda pro zlepšení aktuálního stavu realizovala. Nicméně s jejími představiteli zůstáváme v kontaktu a doufáme, že se k problémům v uprchlických táborech na ostrovech Lesbos, Chios, Samos, Leros nebo Kos postaví čelem co nejdříve. Důležitá je v tomto ohledu samozřejmě i solidarita ze strany Evropské unie a jejích členských států. Bude-li tamní situace nadále opomíjená, stav zadržovaných uprchlíků, migrantů a žadatelů o azyl se akorát zhorší.“

Prozatím se Evropská unie a řecká vláda na plošně koordinovaném řešení situace nedohodly. V uprchlických táborech doposud nebyl diagnostikován žádný případ onemocnění Covid-19, ale je jen otázkou času, než nemoc dorazí i tam. Ať již budou jako řešení zavedena částečná opatření, například zvýšení počtu hygienických zařízení a umožnění sociální vzdálenosti, nebo dojde k evakuaci, která by byla v této kritické situaci nejvhodnější, je třeba jednat rychle. Pokud se Evropská unie a řecká vláda k situaci postaví čelem, může tím ochránit nejen ty, kteří žijí v táborech a jejich okolí, ale také předejít nebo alespoň zmírnit kolaps zdravotnických systémů, který rychlý nárůst nově nakažených nemocí Covid-19 provází.