SDG #11: Udržitelná města a obce

Rychlý růst měst způsobený populačním přírůstkem má za následek vznik ghett v rozvinutém světě a slumů v zemích rozvojových, kde není kvalita života obyvatel velmi vysoká (UNDP). Je také dobré si uvědomit, že města pokrývají pouhá 2 % zemského povrchu, ale spotřebovávají 60–80 % veškeré energie a vytvářejí až 75 % emisí skleníkových plynů. Rychlá urbanizace navíc vyvíjí tlak na dodávky pitné vody, kanalizaci, životní prostředí i systémy zdravotní péče.

Ze všech těchto důvodů se jedenáctý Cíl udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goal, SDG) zaměřuje právě na města, obce a jejich obyvatele. A co pro udržitelný rozvoj obcí a měst tyto cíle navrhují?

• Zajistit všem dostupnost kvalitního a bezpečného bydlení a základních služeb.
• Poskytovat bezpečnou organizovanou dopravu, která šetří životní prostředí a vyhovuje i potřebám dětí, žen a znevýhodněných lidí.
• Zapojit obyvatele do diskuzí o plánování a zlepšování prostředí měst, v nichž žijí.
• Zajistit kontrolu nakládání s odpadem a kvality ovzduší.
• Připravit obyvatele na zvládání projevů změny klimatu, jako jsou časté povodně, či extrémní sucho.

Je patrné, že do takto velkých a komplexních cílů je z pohledu jednotlivce těžké se pustit a zodpovědnost za ně musí nést především státní instituce, magistráty měst a zastupitelstva obcí. Podle výzkumu postoje Čechů k Cílům udržitelného rozvoje – SDGs (září 2020) Češi hodnotí “Udržitelná města a obce” jako jeden ze tří cílů, ve kterých je v České republice dosahováno dobrých výsledků (vedle cíle „Pitná voda“ a „Kvalitní vzdělání“). Tento cíl je také velmi pozitivně hodnocen z pohledu zlepšení za poslední rok. Češi se rovněž domnívají, že klíčovými aktéry, kteří jsou zodpovědní za naplňování Cílů udržitelného rozvoje, je především stát (vláda), města a obce. To, že by se měli aktivně angažovat i jednotliví občané, si myslí pouze 33 % populace. Jednotlivci, spolky nebo neziskové organizace se ale mohou zapojit také a přispívat tak ke zkvalitňování života ve svých městech a obcích.

Zdroj: Asociace společenské odpovědnosti

Jako příklad takového zapojení může sloužit projekt Diakonie ČCE – Střediska humanitární a rozvojové spolupráce s názvem Odolná obec (www.odolnaobec.cz). Projekt se zaměřuje na podporu měst a obcí, které jsou ohroženy povodněmi a jinými živelními katastrofami, a snaží se je připravit na situace, kdy tyto krizové události přijdou. Primárně tak připívá k naplňování páté oblasti zmíněné v předchozím odstavci: „Připravit obyvatele na zvládání projevů změny klimatu, jako jsou časté povodně, či extrémní sucho“. Velké přínosy má ale i pro další oblast, a to: „Zapojit obyvatele do diskuzí o plánování a zlepšování prostředí měst, v nichž žijí“. Projekt totiž ukazuje, že k odolnosti měst a obcí vůči projevům klimatické změny mohou přispět nejen zástupci obcí a měst, ale také jejich samotní občané, jejichž zapojení na lokální úrovni může přinést velmi pozitivní změny.

Příprava měst a obcí na zvládání projevů změny klimatu

Povodně, sucho – dvě strany téže mince. S oběma mají občané naší republiky zkušenosti.  Jejich příčinou je nejen klimatická změna, ale i neutěšený stav české krajiny. Následky povodní jsou vidět okamžitě. Naopak nedostatkem vody způsobené sucho je plíživější. Jeho varovné známky jsou vidět zatím málo a do popředí širšího zájmu se tato hrozba dostává pomalu. Dopady sucha na naši společnost jako celek jsou však v dlouhodobém měřítku mnohem závažnější než již zmiňované povodně.

Z dlouhodobé zkušenosti vyplývá, že obce v České republice potřebují často podporu, pokud jde o připravenost obyvatel na mimořádné události, neboť samy na to často nemají potřebné kapacity. Na druhou stranu jejich role je klíčová, neboť mají rozhodovací pravomoci, znají místní kontext a dokážou zprostředkovat dialog s obyvateli obcí o nebezpečí mimořádných událostí. Není však vůbec jednoduché zapojovat obyvatele do diskuzí o plánování a zlepšování prostředí měst a obcí, v nichž žijí. I v rámci zvyšování bezpečnosti a ochrany vlastního života, majetku a zdraví jsou občané málokdy ochotní se svými požadavky zajít za představiteli obecních samospráv a navrhovat účinná a realistická řešení. I v tomto kontextu může nezisková organizace působit jako nezávislý a nezaujatý prostředník, který může povzbudit dialog a podpořit osvětu jak mezi zástupci obcí, tak mezi jejími obyvateli.

I proto v Diakonii ČCE vznikl projekt Odolná obec, který pomáhá obcím v České republice připravovat se na mimořádné události, a to nejen z pohledu zástupců obcí, kdy přispívá ke zlepšování jejich kapacit a technické připravenosti, ale i z pohledu jejich obyvatel, kteří díky projektu mají lepší povědomí o tom, jak reagovat v případě krizové události. Projekt Odolná obec oslovuje starosty a starostky obcí a měst a skrze ně přináší potřebné informace přímo obyvatelům, kteří se zapojují do vzdělávacích a osvětových aktivit.  Jejich cílem je varovat před nebezpečími mimořádných událostí, navrhovat změny v obci a umožňovat občanům zapojit se do diskuzí o preventivních opatřeních a uvědomovat si svoji zodpovědnost za vlastní bezpečnost. Tento příklad tak ilustruje, že pro naplňování cíle „Udržitelná města a obce“ hrají klíčovou roli nejen zástupci měst a obcí, ale i aktivní zapojení občanské společnosti, která může významně přispívat k udržitelnému rozvoji svých obcí a měst.