SDG #12: Udržitelná výroba a spotřeba

Na začátek se zamysleme, čím vším doma plýtváme? Skoro každý z nás něco vymyslí, u někoho to možná bude docela dlouhý seznam. Dvanáctý cíl OSN se snaží motivovat, jak plýtvání omezit a věci používat zodpovědně. Mezi konkrétními cíli najdeme:

• snahu u dosažení udržitelného hospodaření s přírodními zdroji, vč. jejich efektivních využívání
• zájem o polovinu snížit plýtvání potravinami na maloobchodní a spotřebitelské úrovni
• zájem snížit ztráty ve výrobním a zásobovacím procesu
• šetrné nakládat s chemickými látkami a odpady
• snížit produkci odpadů s pomocí prevence, redukce, recyklace a opětovného používání

Níže se budeme věnovat spotřebě a plýtvání potravin, které bohužel známe asi všichni a pak přejdeme i k dalším spotřebním produktům a k možnostem, jak spotřebu snížit.

Obrázek: Infografika webu aktualne.cz o plýtvání jídlem.

Zdroj: https://zpravy.aktualne.cz/grafika-plytvani-jidlem/r~2648f9404d1211e7a6500025900fea04/r~3fdc6320d15911e895620cc47ab5f122/

Na první pohled je viditelné plýtvání jídlem. Některé statistiky udávají, že se vyhodí až 1/3 jídla. Nejvíce přitom, pro někoho možná překvapivě, plýtvají domácnosti (viz i obrázek výše). Když máme jídla a peněz dostatek, nemusí to vypadat jako problém. Proč by nás ale měla nadbytečná spotřeba zajímat? Vyhozené jídlo totiž znamená i další zbytečné plýtvání – penězi, energiemi, vodou…Nespotřebované jídlo kromě toho také produkuje skleníkové plyny. Pokud k tomu ještě připočteme i samotnou produkci potravin, která také vytváří skleníkové plyny, dostaneme nepěkně dlouhý seznam spotřebovaný zbytečně. Kdybychom si plýtvání jídla představili jako stát produkující emise, umístil by se se svojí spotřebou na třetím místě za Čínou a Spojenými státy. Zbytečně se plýtvání jídlem také podepisuje na spotřebování zemědělské půdy a sladké vody. Půda upravená pro zemědělství má omezené schopnosti, jak bojovat s erozí nebo s nedostatečnou schopností zadržovat vodu a 28–50 % zemědělské půdy[1] přitom přijde vniveč, když se potraviny na tomto území vypěstované, nakonec vyhodí. Co se týče vody, tak 21 % sladké vody je vlivem vyhazování jídla promarněná.

Mendelova univerzita provedla v ČR i na světě unikátní výzkum toho, co domácnosti vyhazují. Domácnosti rozdělila na tři skupiny – na venkově, ve vilové výstavbě a na sídlišti. Průměrně v koši skončí 37,4 kg potravin – více přitom potraviny vyhazují lidé na sídlišti (53,6 kg na osobu za rok) a nejméně na venkově (29,1 kg). Skutečnost se dost liší od představy, které lidi o svém vyhazování potravin mají – často udávají, že ročně vyhodí jen 4 kg potravin. Pokud by někdo chtěl svoji spotřebu a vyhazování potravin snížit, může tak průměrně vyhazovat až o 48 % méně - tolik totiž průměrně v popelnicích tvoři biologický odpad, který by šel zkompostovat. Nejvíce v ČR plýtváme ovocem a zeleninou (9,4 kg/os./rok) a pečivem (7 kg/os./rok). Následuje mléko a mléčné výrobky, maso, vejce a masné výrobky. Záleží také na roční období – nejvíce se totiž plýtvá v létě.

Obrázek: Vyhazování různých potravin podle ročního období.

Zdroj: https://www.statistikaamy.cz/2021/04/20/plytvani-potravinami-v-ceskych-domacnostech

Potraviny nejsou jedinou komoditou, kterou se v našich končinách plýtvá. Ideálním příkladem jsou obchody s oblečením, kde se jednotlivé kousky s trochou nadsázky stihnou vystřídat během pauzy na oběd. Samozřejmě přeháníme, ale fast fashion je v poslední době často zmiňuje jako ukázkový příklad rychlé a zbytečné spotřeby. Pro někoho, kdo miluje nakupování, může být omezení nákupů docela ránou. Naštěstí už máme způsoby, jak nakupovat, aniž by to muselo ekologické srdce příliš bolet. Jsou tu sekáče, swapy a také čím dál širší nabídka udržitelně vyrobených a kvalitních produktů, které by měly vydržet dlouhá léta – tzv. slow fashion. Každopádně cílem je, aby nakupování nových kousků oblečení a módních doplňků bylo v ideálním případě až poslední možností.

Obrázek: Jak se vyhnout přílišnému hromadění věcí? Rada je jednoduchá, jít odspodu.

Zdroj: https://cz.pinterest.com/pin/459156124494574036/

Udržitelnou výrobu a spotřebu (a i další cíle OSN) podporuje naše středisko i v různých našich projektech. Cíl 12 je nejlépe ilustrován projektem, který se zabývá menstruačním zdravím v Kambodži. Menstruace v Kambodži je často tabu, ženy a dívky jsou v době periody často limitovány ve svém každodenním životě, ať už kvůli nedostatečnému hygienickému a sanitačnímu zázemí nebo kvůli tomu, že nemají hygienické pomůcky. Místní pomůcky jsou navíc často předražené, a to i přesto, že často způsobují i různé alergie, ekzémy apod. Projekt se proto soustředí na výrobu látkových menstruačních vložek, které šijí místní ženy. Látky, ze kterých jsou vložky vyrobeny, pochází od lokálních dodavatelů a je kladen velký důraz na jejich kvalitu a zdravotní nezávadnost. Projekt tak podporuje místní ekonomiku a je dlouhodobě udržitelný – látky se nevozí přes půl světa a peníze cirkulují mezi místními.

Více podrobností najdete na našich webových stránkách: https://www.diakoniespolu.cz/clanky/pomoc-ve-svete/kambodza-novinky/ceske-zeny-pomahaji-tem-v-kambodzi-v-oblasti-menstruacniho-zdravi/.