SDG #13: Klimatická opatření

V Česku pomáháme při mimořádných událostech a zároveň se jim snažíme vhodnou adaptací krajiny aktivně předcházet. V rozvojových zemích, ve kterých působíme, je naším cílem zmírňovat dopady klimatických změn a mimořádných událostí na místní komunity například skrze nové technologie zpracování plodin, jinde pak podporujeme zavádění čistých energií jako jsou solární panely, které někdy bývají levnějším a stabilnějším zdrojem elektřiny.

Vycházíme přitom ze 13. cíle udržitelného rozvoje OSN, jehož dílčí cíle rozepsány níže: 

Obrázek: Dílčí cíle Klimatických opatření.
Zdroj: https://www.spolecenskaodpovednost.cz/sdg/klimaticka-opatreni/

Aby byly změny klimatu alespoň trochu pomalejší, je nutné omezit vypouštění skleníkových plynů. Česko však patří k jednomu z největších producentů CO₂ na hlavu. V roce 2017 bylo vyprodukováno 9,8 tun CO₂ na hlavu, což znamená, že máme 5. největší emise v EU a 20. největší na světě. Jen polovinu z nich ale můžeme ovlivnit svým chováním, životním stylem a spotřebou. Na druhou polovinu, kam patří třeba průmysl, potřebujeme systémové změny.  

To, jakou uhlíkovou stopu jako jednotlivci máme, je vázáno na naše životní možnosti, na to, jak žijeme a co si můžeme dovolit. Největší zátěž uhlíkové stopy produkují dvě nejlépe zajištěné třídy, a to hlavně z důvodu cestování, ať letadlem nebo autem. U méně zajištěných tříd tvoří největší položku ve spotřebě CO₂ vytápění a energie, které ale ani v případě, že se jedná o neekologické zdroje energií, nedorovnají rozdíl způsobený cestováním. Ukázku zajištěné a strádající třídy (tedy zjednodušeně řečeno nejvíce a nejméně zajištěná třída) vidíte na obrázku.

Obrázek: Příklady společenských tříd, jejich charakteristika a uhlíková stopa.
Zdroj: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/co2-uhlikova-stopa-letani-tridy-rozdeleni-klimatem-svobodou-kalkulacka-spocitat_2105100500_cib?_ga=2.16773296.763011172.1635497053-655401111.1635358387

Spotřeba C02 má vliv na globální oteplování, změny počasí, projevy přírody jsou častější a extrémnější (povodně, tornáda aj.), období sucha se prodlužuje, lesy usychají, zásoby vody se tenčí, diverzita fauny a flóry mizí a mohli bychom jmenovat další efekty. V Česku tyto změny dává do souvislostí s globálními klimatickými změnami jen přibližně třetina obyvatel. Tedy výše nastíněné každodenní dopady klimatické změny, které jsou vidět i u nás, nejsou dvěma třetinami obyvatel reflektovány jako dopady klimatické změny.

Abychom šířili povědomí, jak spolu změny souvisí, a co nám mohou přinést, zabýváme se v našem středisku osvětou. Zpočátku se naše středisko v Česku soustředilo primárně na pomoc při mimořádných událostech jako byly povodně. Konkrétně jsme pomáhali s odstraňováním škod, zasažené domácnosti jsme podporovali finančně i materiálně. Později se k tomu přidala i potřeba kvalitních preventivních opatření, tak aby škody byly co nejmenší. V rámci preventivních opatření komunikujeme s obcemi, připravujeme s nimi protipovodňová opatření, školíme dobrovolníky, kteří jsou při mimořádných událostech velkou pomocí. Kromě materiálních nebo stavebních úprav jako je třeba odvodnění snižující následky přívalových povodní jsou součástí naší práce i školení pro obyvatele ohrožených oblastí, která se týkají různých témat spojených s povodněmi. Naposledy jsme řešili, jak čistit studně po kontaminování povodňovou vodou.

Časté přívalové povodně nejsou jedinou klimatickou změnou, která se v Česku projevuje. Povodně totiž do jisté míry souvisí s dlouhotrvajícím suchem, které je v naší zemi relativně novou výzvou. Když je sucho dlouhodobé, půda pak není v případě delšího deště schopna pojmout větší množství vody najednou a ta tak steče do vodních koryt. Když se koryta naplní, voda se rozlije v krajině nebo v obcích. Jistým řešením a ochranou před povodněmi i před suchem je upravit krajinu tak, aby vodu lépe vsakovala. To zmírní sucho i následky povodní. Jak na to? Způsobů je několik, s dobrovolníky jsme se pustili do obnovy mokřadů a obnovování tůní.

Obrázek: Hloubení tůně – víkendová akce s dobrovolníky.
Zdroj: https://www.diakoniespolu.cz/clanky/adaptace-krajiny/dobrovolnici-pomohli-s-peci-o-mokrady/

Kromě dobrovolníků zapojených do obnovy krajiny a besed týkajících se návazných problémů, podporujeme i další organizace, které se o udržitelný rozvoj a různorodá klimatická opatření zasazují. Je to například organizace Julinka s projektem „Společně za zádrž vody v naší krajině“, který téma adaptace přináší na lokální úroveň. Aktivně sází stromy, pomáhají v lesích, budují tůně. Kromě toho organizují vzdělávací akce, připravují školení i debaty, vydávají příručky apod. Na svých akcích zdůvodňují, proč je zlepšení zadržování vody v krajině podstatné. Mezi podporovanými je i Gymnázium na Zatlance, které se snaží dostat téma klimatických opatření do veřejného prostoru mezi místní komunitu, tak bych zasáhli co nejvíce lidí. Další podporovanou organizací, která se snaží o osvětu je organizace Lipka, která má připraveny materiály pro (nejen) pedagogy. Příkladem je publikace Atlas klimatické změny.

V zahraničí se klimatickou změnou nejvíce zabýváme v Kambodži. Ta je podle OSN jednou z deseti nejvíce klimatickou změnou ohrožených zemí na světě, 80 % jejích obyvatel žije na venkově a je závislých na zemědělství, které je ohroženo častými povodněmi, suchem, zamořením hmyzem a dalšími přírodními vlivy. Tím je ohrožen i příjem většiny Kambodžanů. Řešením je budovat lepší infrastrukturu, místa na zachytávání vody, obecní rybníky a vodní nádrže i vodovodní systémy, na čemž se podílíme. Také zde podporujeme školení na zefektivnění zemědělských technik.