SDG #14: Život ve vodě

Moře i oceány nám lidem prokazují dobrou službu, fytoplankton v mořích vyrábí polovinu kyslíku na Zemi a oceány zase pohlcují až polovinu všech lidmi vyrobených emisí uhlíku. V poslední době jsou však moře i oceány poškozovány (mikro)plasty, hrozí jim přehlcení dusíkem, škodí jim i nadměrné množství živin ve vodě, kvůli kterému ubývá ve vodě kyslík a vznikají tzv. mrtvé zóny, ve kterých není život. Současné znečišťování plasty si můžeme představit jako kdyby byl do moře každou minutu vyklopen jeden plně plasty naložený nákladní vůz. Jinými slovy ročně se jedná asi o 8 milionů tun plastů. Ještě více je to plastových mikročástic (51 bilionů). Někteří také odhadují, že do roku 2050 bude ve vodě více plastů než ryb.

Přímý vliv poškození oceánů pocítí jako první obyvatelé pobřežních oblastí, tedy asi 37 % světové populace. Ti budou ohroženi stoupajícími hladinami oceánů i čím dál omezenějším rybolovem. Naprostá většina rybářů přitom žije v rozvojových zemích a rybolov je hlavním zdrojem příjmů jejich rodin. OSN udává, že rybolov a související hospodaření vodních ploch přináší ekonomice 100 miliard dolarů a 260 milionu pracovních míst, které tak jsou v potenciálním ohrožení.

Obrázek: Rybáři, především drobní, jsou nastalou situací ohroženi, avšak OSN také uvádí, že za částí znečištění stojí i oni – vyhozené rybářské výbavy tvoří až 10 % veškerého mořského odpadu.

Zdroj obrázku: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/tretina-vylovenych-ryb-osn-vybava-rybaru_1807112025_bej

14. cíl udržitelného rozvoje je tak zaměřen na ochranu a udržitelné využívání oceánů, moří a mořských zdrojů. Konkrétní dílčí cíle vychází z výše nastíněných aspektů a jsou ve zkratce následující:

• 14.1: Do roku 2025 předcházet a výrazně snižovat znečištění moří, zejména to, které je způsobováno činností na pevnině, včetně odpadků a znečištění z živin (80 % veškerého znečištění moří pochází z činnosti na pevnině).
• 14.2: Do roku 2020 udržitelně spravovat a chránit mořské a pobřežní ekosystémy, aby se zabránilo výrazným negativním dopadům, mimo jiné posilováním jejich odolnosti a opatřeními na jejich obnovu s cílem zajistit zdravé a produktivní oceány.
• 14.3: Minimalizovat a řešit dopady okyselování oceánů, což má vliv například na korály. Přibližně 20 % z nich již bylo zničeno.
• 14.4: Do roku 2020 dosáhnout účinné regulace rybolovu a skoncovat s nadměrným rybolovem, nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovem a nešetrnými metodami rybolovu.
  
  Citujme OSN: „Asi 20 procent úlovků souvisí s nelegálním, neregulovaným a neohlášeným rybolovem, což představuje roční náklady asi 23 miliard dolarů. Až 27 procent ulovených ryb se zkazí nebo vyhodí dříve, než mohou být zkonzumovány.“

• 14.5: Do roku 2020 zakonzervovat alespoň 10 procent pobřežních a mořských oblastí v souladu s vnitrostátním i mezinárodním právem a na základě nejlepších dostupných vědeckých informací.

Cíl se sice zaměřuje na oceány, moře a mořské zdroje, ale vytknuté cíle se analogicky dají vztáhnout i na vodstvo v Česku, kde si jen málokdo umí představit, že by došla nebo vůbec nebyla k dispozici.  Proč by mělo být téma v Česku důležité? Kromě toho, že je voda strategickou komoditou, o kterou bychom se měli starat, je Česko ohroženo jejím nedostatkem. Už od roku 2015 panují v Česku suché roky, nejpesimističtější scénáře odhadují během příštích 30-60 let pokles objemu vod v českých řekách až o pětinu. Důvodů je několik, tím hlavním jsou vyšší letní teploty, kvůli kterým se odpařuje rychleji více vody. Vyšší teploty v zimě pak zase způsobují menší množství sněhových srážek, tím pádem se neukládá tolik vody ve sněhové pokrývce, odtok vody je více průběžný a během zimy se už nestíhají obnovit zásoby vody odpařené během léta. Nedostatek objemu v řekách a nižší odtoky mají negativní vliv na zásoby podzemích vod, které jsou často zdrojem pitné vody. Ohroženy jsou také malé lokální zdroje pitné vody, kterým hrozí zánik kvůli dlouhodobému slabšímu doplňování podzemních vod. Snižují se tak zásoby pitné vody a ubývá míst, odkud ji při krátkodobém nedostatku můžeme brát. Vysušená půda také mnohem hůře nějakou další vodu přijme, problém jsou tak i přívalové deště, které jsou čím dál častější a dokáží způsobit bleskové záplavy.

Obrázek: Odchylka sucha od obvyklého stavu.

Zdroj obrázku: https://www.intersucho.cz/cz/?from=2021-10-22&to=2021-11-19&current=2021-11-14

Malý seznam toho, co můžeme pro snížení znečištění moří udělat i my, vychází z dalšího obrázku. Jak pomoci vodám v Česku se můžete inspirovat zde: https://www.diakoniespolu.cz/co-delame/adaptace-krajiny/dobrovolnici-pomohli-s-peci-o-mokrady/. A pamatujme, že to, že nám teče z kohoutku čistá voda, je luxus, který se může změnit. Uvědomujme si hodnotu vody a neplýtvejme s ní.

Obrázek: Co se nejčastěji povaluje na pláži. Můžeme se jím inspirovat a přejí na udržitelnější varianty, nebo produkty přestat úplně používat.

Zdroj obrázku: https://www.europarl.europa.eu/resources/library/images/20181011PHT15761/20181011PHT15761_original.png