Podle OSN patří ochrana života na souši mezi tzv. udržitelné rozvojové cíle (sustainable development goals, SDG) podobně jako ochrana života ve vodě, o které jsme psali v předchozím článku. SDG 15 se soustředí na potřebu udržitelného hospodaření, na ochranu ekosystémů a biodiverzity, snaží se tedy i o zastavení vymírání druhů. OSN jako jeden z dílčích cílů také stanovuje boj proti rozšiřování pouští a tím i boj proti znehodnocování půdy. Níže se na jednotlivé aspekty podíváme blíže. Všechny dílčí cíle pak uvádíme na konci článku.
Stěžejním tématem je ochrana půdy. Na různých místech planety totiž dochází k odlesňování (deforestaci) za účelem získání další zemědělské půdy nebo kvůli těžbě dřeva. Zároveň se zemědělská půda často mění v poušť. Oba procesy způsobují ztrátu biodiverzity, z půdy mizí živiny a klesá kvalita půdy. Mezi nepřímé důsledky v konečném důsledku patří méně vyprodukovaných plodin.
V současnosti zabírají lesy okolo 31 % zemské souše (což je zhruba rozloha Afriky a Evropy dohromady), polovina lesů je pak v pěti největších zemích světa, kam patří Rusko, Brazílie, Kanada, USA a Čína. Odlesňování krajiny je rozsáhlé, i přesto, že v posledních letech dochází na některých místech ke zpomalování. Důvody odlesňování jsou různé, často je to kvůli tomu, aby se na uvolněných prostorech mohla chovat hospodářská zvířata, především skot, nebo, aby se mohla rozšířit pole se sójou, kterou se právě hospodářská zvířata obvykle krmí. Na nově vzniklých území se ale pěstují i kávovníky, palmový olej a další plodiny. Podle OSN se každý rok jedná o 13 milionů zničených hektarů lesa (velikostně jde o území podobné rozloze Česka a Slovenska dohromady)*. Dvě třetiny zmizelých lesů v letech 2000–2018 byly v tropech a subtropech. Na lesech je přitom ekonomicky závislá cca 1,6 miliarda lidí a také více jak 80 % suchozemských zvířat a rostlin, které v lesech nachází přirozené útočiště. Odlesňování jde tedy proti zachování biodiverzity.
* Odhady počtu zmizelých lesů se liší podle zdroje, někteří například udávají, že zmizí 10 milionů hektarů ročně.
Obrázek: Důvody kácení lesů. Deforestation fronts je termín označující lokality, ve kterých je mnoho míst, kde k odlesňování dochází. Jinými slovy koncentrace odlesňování je v těchto lokalitách vyšší než jinde.
Zdroj: https://wwfeu.awsassets.panda.org/downloads/deforestation_fronts___drivers_and_responses_in_a_changing_world___full_report_embarg_1.pdf
Obrázek: Území, kde dochází k odlesňování. 24 zmíněných lokalit ve 30 zemích označuje místa, které odlesňováním trpí nejvíce. Příčiny jsou různé, někdy se rozšiřuje zemědělská půda nebo pastviny, jindy se stromy kácí primárně kvůli dřevu nebo těžbě. Ve střední a jižní Americe je nejčastějším důvodem právě chov skotu. Oproti tomu v Africe se důvody liší, chov skotu byl identifikován jen ve dvou lokalitách (15 a 17). Na odlesněných prostorách pak v Africe hospodaří drobní zemědělci a pokácené dřevo se používá jako palivo. V Asii je nejčastějším důvodem vytvoření nové zemědělské půdy pro velké i malé hospodáře.
Zdroj: https://www.worldwildlife.org/stories/deforestation-fronts
když se z půdy vytrácí organické složky, přibývá zasolení, snižuje se biologická rozmanitost půdy a častěji dochází k sesuvům půdy. Další problém se týká zemědělské půdy a konkrétně jde o desertifikaci, tedy přeměnu půdy na poušť. Každým rokem podlehne desertifikaci 12 milionů hektarů zemědělské půdy, za posledních 46 let bylo takto znehodnoceno 40 % úrodné půdy. V důsledku desertifikace dochází ke snížení produkce potravin, půda je méně plodná a odolná, snižuje se i kvalita vody. V Evropě jsou nejvíce ohrožené jižní státy a pobřeží Černého moře. Úrodnou půdu celosvětově potřebuje více jak 2,6 miliardy lidí, kteří jsou nejenom ekonomicky přímo závislí na zemědělství.
Obrázek: Vzájemné vztahy mezi desertifikací, změnou klimatu a ztrátou biologické rozmanitosti.
Zdroj: https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/desertification-33-2018/cs/
Pozitivním příkladem, jak s desertifikací bojovat, je projekt Velká zelená zeď (The Great Green Wall). Jeho cílem je zastavit rozšiřování Sahary vysázením pásu stromů a jiné vegetace po celé šíři Afriky. V Kamerunu se do projektu zapojují i uprchlicí. V místním táboře totiž byly původně dřeviny nedostatkovou surovinou, sloužily jako palivo a zároveň byly káceny kvůli nedostatku místa. Nyní je tábor mnohem zelenější a díky tomu se v táboře mnohem méně práší, lidé mají přístup k čerstvému ovoci, dokonce ho mohou i prodávat, jelikož je úroda větší, než dokáží spotřebovat. I přes tyto pozitivní zprávy čelí samotný projekt Velké zelené zdi různým problémům, naplňování stanovených plánů je pomalejší, než se očekávalo.
Obrázek: Sázení stromů v uprchlickém táboře Minawao v Kamerunu. Zalesnění je součástí projektu Velká zelená zeď.
Zdroj: https://landlifecompany.com/projects/minawao-refugee-camp-cameroon/
15.1 Do roku 2020 zajistit ochranu, obnovu a udržitelné využívání suchozemských a vnitrozemských sladkovodních ekosystémů a jejich služeb, zejména lesů, mokřadů, hor a suchých oblastí, v souladu se závazky z mezinárodních dohod
15.2 Do roku 2020 podpořit zavádění udržitelného hospodaření se všemi typy lesů, zastavit odlesňování, obnovit zničené lesy a podstatně zvýšit zalesňování a obnovu lesů na celém světě
15.3 Do roku 2030 bojovat proti rozšiřování pouští, obnovovat znehodnocenou půdu, včetně pozemků postižených rozšiřováním pouští, suchem či záplavami, usilovat o dosažení světa, ve kterém již nedochází k degradaci půdy
15.4 Do roku 2030 zajistit zachování horských ekosystémů, včetně jejich biodiverzity, aby se zvýšila jejich schopnost poskytovat výhody, které jsou nezbytné pro udržitelný rozvoj
15.5 Přijmout neodkladná a výrazná opatření na snižování degradace přirozeného prostředí, zastavit ztrátu biodiverzity a do roku 2020 chránit a zabraňovat vyhynutí ohrožených druhů
15.6 Zajistit spravedlivé rozdělování přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů a podporovat odpovídající přístup k těmto zdrojům
15.7 Přijmout neodkladná opatření ke skoncování s pytlačením a pašováním chráněných druhů rostlin a živočichů a řešit nabídku i poptávku po nelegálních přírodních produktech
15.8 Do roku 2020 zavést opatření proti zavlečení invazivních druhů do suchozemských a vodních ekosystémů a výrazně snížit jejich dopad na tyto ekosystémy, kontrolovat nebo vymýtit prioritní invazivní druhy
15.9 Do roku 2020 začlenit hodnoty ekosystému a biodiverzity do národního i regionálního plánování, rozvojových procesů a strategií na snižování chudoby