SDG #16: Mír, Spravedlnost a Silné instituce
Předposlední cílem udržitelného rozvoje je vytvoření bezpečného nebo alespoň bezpečnějšího prostředí z hlediska konfliktů a násilí. Upozorňuje na jeho nejrůznější formy, na míru korupce, na vykořisťování, nespravedlivé nastavení soudů a zákonů i na nerovné postavení jednotlivců. Ideálem by byla inkluzivní společnost, kde se každý může cítit bezpečně bez ohledu na náboženské vyznání, etnicitu nebo sexuální orientaci. Společnost, ve které nedochází k diskriminaci, jejíž instituce i samotní členové ke všem přistupují stejně a lidé si tak jsou rovni.
Dílčí cíle SDG 16 zmiňují celou řadu negativních jevů ve společnosti, které je třeba omezit a snížit. Zároveň však mezi podcíli najdeme i takové, které nabízí řešení situace – například vybudování silných transparentních institucí.
Obrázek: Dílčí cíle.
Zdroj: https://www.spolecenskaodpovednost.cz/sdg/mir-spravedlnost-a-silne-instituce/
Níže si cíl přiblížíme na dvou konkrétních oblastech, které s 16. cílem udržitelného rozvoje souvisí. Nejprve se zlehka dotkneme situace lidí, kteří museli opustit své domovy. Nejčastěji se tak děje právě kvůli násilí a konfliktům. Ve druhé části stručně představíme problematiku obchodování s lidmi.
Jednou z ohrožených skupin jsou uprchlíci. Aktuální čísla říkají, že v současnosti je na světě okolo 84 milionů nuceně vysídlených osob, jedná se tedy o cca 1 % populace. Víc jak polovina z nich zůstává v zemi původu, jde tedy o tzv. vnitřně vysídlené uprchlíky. Diakonie s uprchlíky pracuje například v Jordánsku a Libanonu. V Libanonu v současné době najdeme druhý nejvyšší počet uprchlíků na počet obyvatel. Oficiální údaje UNHCR o registrovaných mluví o přibližně 850 000 lidí, vláda počet Syřanů odhaduje na cca 1,5 milionu. Vzhledem k tomu, že je Libanon velký asi jako Jihočeský kraj jde o velký tlak na celou zemi. V Jordánsku najdeme podobný počet uprchlíků, počet registrovaných uprchlíků se pohybuje okolo cca 670 000 lidí.
Obrázek: Vizualizace 10 zemí, které se starají o nejvíce uprchlíků s údaji za rok 2019. V Jordánsku a Libanonu jsou v tomto případě zahrnuti i palestinští uprchlíci, což zvyšuje celkové číslo.
Jedním z rozdílů mezi zeměmi je, že v Libanonu nejsou žádné oficiální vládní uprchlické tábory, lidé přicházející ze Sýrie a jiných zemí jsou odkázáni sami na sebe. Fungují sice různé komunitní a podpůrné programy, ty ale nemají dostatečně velké kapacity. Pro kontext ještě uveďme, že situace v Libanonu se v současnosti (únor 2022) nevyvíjí vůbec optimisticky, v zemi je neuvěřitelně vysoká inflace, která stále nepřetržitě roste. Aktuálně se pohybuje okolo 224 %*. Část lidí nedostává mzdy, část už odešla do zahraničí. Trpí zdravotnictví, služby, prakticky veškerá odvětví. V obou zemích Diakonie pomáhá prostřednictvím partnerů, kteří mají situaci zmapovanou a nabízí určitou úlevu pro nejzranitelnější. Podpory se přitom dostává uprchlíkům i hostitelské komunitě. V Jordánsku podporujeme komunitní centrum, které poskytuje sociální služby, psychologickou podporu i volnočasové aktivity pro děti i dospělé. V Libanonu funguje podobný program, k výše uvedeným aktivitám se přidává i materiální pomoc ve formě potravinových voucherů. Obě centra se také snaží o zlepšení přístupu k základní zdravotní péči, která je zvláště v Libanonu v dnešních dnech omezená.
*Vyšší inflace je už jen v Súdánu (340 %) a Venezuele (1198 %). Údaje jsou k lednu 2022.
Obrázek: Uprchlický tábor v Jordánsku a pohled na Bejrút v Libanonu, kde v současnosti žije necelých 200 000 uprchlíků (23 % uprchlíků z celého Libanonu).
Zdroj: Archiv Diakonie ČCE – Středisko humanitární a rozvojové spolupráce
Dalším problémem, na který 16. cíl přímo upozorňuje, je obchod s lidmi (cíl 16.2). Nejčastěji jde o obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování a za účelem nucené práce. Známe ale i podoby, kdy jsou oběti nuceny se vdát, žebrat, vykonávat nelegální aktivity, někdy také dochází k obchodování s lidskými orgány nebo k nelegální adopci.
Mezi důvody, proč k obchodování dochází, najdeme především chudobu. Oběti často pochází z chudých poměrů a jsou mnohem náchylnější uvěřit líbivým nabídkám, které od pachatelů dostanou. K rizikovým faktorům také patří nefunkční rodinné vazby, status uprchlíka nebo migranta, nižší dosažené vzdělání apod. Je však třeba pamatovat na to, že obětí se může stát kdokoliv. Obětí se člověk stane často ve chvíli, kdy je ve zranitelné pozici a řeší nějaký životní problém. Například ztratí práci – v souvislosti s koronavirem je tedy možné očekávat nárůst počtu obětí.
Diakonie v rámci své činnosti za podpory Ministerstva zahraničních věcí podporuje revizi zákona o obchodování s lidmi ve Vietnamu, tak aby byly pokryty veškeré formy, včetně obchodování s lidmi v rámci země mezi jednotlivými provinciemi. Revize zákona také přispěje k lepší ochraně obětí, které mají v současné době poněkud obtížný přístup následné pomoci (právní, psychosociální). Partnerem je zkušená organizace, která poskytuje široké spektrum aktivit, které se odvíjí od toho, co její klienti potřebují – může jít o pomoc při návratu do školy nebo do práce, využití dlouhodobé psychologické péče, léčbu traumat, zajištění lékařské péče. Organizace poskytuje také ubytování a zaměstnání v bezpečném prostředí. Klienti mohou využít i právníky a podporu a zastupování u soudů.
Do roku 2030 nás, hlavně tedy národní vlády a mezinárodní instituce, čeká ještě mnoho práce, abychom naplnily všechny podcíle a udělaly svět příjemnějším místem. Cíl má velké ambice, a i když je bude obtížné všechny naplnit, můžeme se jim alespoň přiblížit.