SDG#2: KONEC HLADU

20. srpna 2020

Kolikrát denně si řeknete, že máte hlad? A jak často se hned najíte? Ráno, v poledne, večer a možná i několikrát mezi tím? Spousta lidí tohle nezná a nepříjemné pocity hladu musí přečkat, nebo se s nimi v horším případě naučit žít.

SDG#2: KONEC HLADU
20. srpna 2020 - SDG#2: KONEC HLADU

OSN si dobře uvědomuje, jak zrádná je neviditelnost hladu a jako druhý cíl udržitelného rozvoje stanovila do roku 2030 hlad vymýtit a zajistit všem přístup ke zdravé a výživné stravě v dostatečném množství po celý rok. Otázka je, jak reálné je cíl splnit. Po desetiletích, kdy počet hladovějících klesal, se křivka nedávno opět obrátila a od roku 2014 víceméně narůstá. V současnosti hladoví okolo 9 % světové populace (cca 690 milionu lidí). Příčiny jsou různé, jednou z nejzásadnějších je chudoba – spousta lidí na kvalitní jídlo nemá peníze.

Jednou z možností, jak měřit hlad, je potravinová nejistota. Tou podle OSN v roce 2018 trpělo 820 milionů lidí, tj. 1 člověk z 9 na celém světě. Potravinová nejistota se někdy také označuje jako potravinová chudoba a má tři stupně. Mírný stupeň značí obavy z potenciální neschopnosti získat jídlo. O něco závažnější druhý stupeň je charakterizován dvěma fázemi. První spočívá v nutných kompromisech v kvalitě a různorodosti potravin, v další fázi se už jídla vynechávají, případně se redukuje množství stravy. Ve třetím nejvážnějším stupni potravinové nejistoty již dochází k hladu a hladovění.

Největší počet lidí trpících podvýživou najdeme v Asii, a to 381 milionů lidí. Druhým nejpostiženějším kontinentem je Afrika s 250 miliony hladovějícími. Na počet obyvatel daného kontinentu je ale situace v Africe horší, mluvíme totiž o jedné pětině africké populace. Navíc se zde počet podvyživených zvyšuje rychleji než kdekoliv jinde. Nejhorší je situace v subsaharské Africe, kde je podvyživený každý čtvrtý. Pokud trend zvyšování počtu hladovějících bude pokračovat, Afrika v počtu hladovějících překoná Asii do roku 2030.

figure 2Obrázek: Pokud přetrvají současné trendy, dojde ke změně rozšíření hladu. V Africe pak bude v roce 2030 žít nejvíce podvyživených lidí na světě. | Zdroj: FAO, IFAD, UNICEF, WFP, WHO (2020)

Důsledky hladu

Velmi ohroženou skupinou jsou děti, potřebují totiž nutričně hodnotnou stravu, aby se dobře vyvíjely a rostly. Pokud v dětství člověk nemá dostatečný příjem živin, důsledky si nese celý život. Když člověk hladoví jako malý, zvyšuje se šance, že jeho zdraví bude později horší než u vrstevníků, kteří nehladověli. Hladovějící člověk se také špatně soustředí a je unavený, zároveň ale kvůli hladu nemůže spát. Motá se mu hlava a trpí závratěmi. V důsledku se tak hladovějící dítě hůře učí a v budoucnosti má i omezené možnosti pracovního uplatnění. Hladový dospělý si zase hůře hledá práci a obtížněji si ji udržuje, ať už kvůli slabšímu soustředění nebo celkové slabosti. Vysoké riziko hladu je schované také v tom, že tělo není dostatečně silné, aby bojovalo s infekcemi. Játra a ledviny nefungují, jak by měly a kůže může být zesláblá.

Hladovět navíc lze několika způsoby. Jedním případem je tzv. akutní hlad, kdy člověk nemá dostatek jídla, potažmo živin. Kromě toho existuje ještě chronický hlad (chronická podvýživa), ke kterému dochází při dlouhodobém nedostatečném příjmu kalorií. Používá se také pojem skrytý hlad, kdy tělu chybí konkrétní výživové látky. Potraviny totiž sice mohou člověka nasytit, zároveň jim ale může chybět některá z důležitých látek. V současnosti se například mluví o tzv. bílkovinové hladu, který přináší řadu obtíží. Mimo jiné nedostatek bílkovin snižuje počet mozkových buněk.

Odvrácená strana hladu

Ačkoli to na první pohled nemusí být patrné, i obezita může být důsledkem hladu a nepříznivé finanční situace. Také v bohatých zemích totiž existují oblasti, kde jsou zdravé potraviny nedostatkovým zbožím. Například v Denveru (USA) jsou čtvrti, kde nejsou obchody s jídlem, jen benzínové pumpy. Lidé, kteří v okolí bydlí, jsou navíc často chudí a nemají prostředky, aby si dojeli nakoupit někam jinam. Jejich jídlo je pak závislé na nabídce dané benzínky, často je tedy předražené a nezdravé, plné tuku a umělých látek. Jídelníček tohoto druhu vede k tloustnutí, ucpávání cév a případně až k infarktu.

Systémové řešení

Jaké je tedy systémové řešení? V poslední době se rozšiřuje několik možností. Jednou z nich jsou potravinové banky, které distribuují jídlo potřebným. Jedná se ale spíše o dočasné řešení, jakousi „náplast“. Kvalita i množství jídla v potravinových bankách není stálé a část lidí, kteří by jídlo potřebovali, se navíc zdráhá této služby využít. Obávají se totiž toho, že úřady zjistí, že nezvládají sami uživit svou rodinu, dostanou se do problémů a případně jim budou odebrány děti. Pozitivní je nicméně to, že se jídlo nevyhodí a někdo dostane najíst.

4990782-3x2-940x627Foto: Čirok, opomíjená bezlepková obilnina, která má dobrý vliv na lidské zdraví. | Autor: Ian O'Hara | Zdroj:abc.net.au

Další možnosti, jak přispět k ukončení hladu, nabízí OSN v dílčích cílech. Jako efektivní se ukazuje podpora pěstování výživných a odolných plodin, např. čiroku nebo prosa. Ty ale mají v některých oblastech pověst jídla pro chudé, což je třeba změnit. Obě dvě plodiny jsou odolné vůči suchu i nemocem a mají nízký glykemický index, tj. rychlost vstřebávání energie do těla je pomalejší, postupnější a pro tělo výhodnější. Nabízí se také podporovat drobné hospodáře, včetně žen, původních obyvatel, rodinných farmářů nebo rybářů. Podporou se myslí pomoc se zajištěním rovného přístupu k půdě, školení ohledně použití nových technologií a předávání know-how. Cílem je zlepšit jejich odolnost vůči výkyvům počasí, extrémním podmínkám a klimatickým výzvám současnosti prostřednictvím úpravy plodin a způsobů pěstování. Konkrétním příkladem můžou být aktivity Diakonie v Kambodži, kde jsou časté povodně. Proběhla tam školení na zlepšení zemědělské techniky místních farmářů, zlepšovala se dostupnost zdrojů vody, hospodaření s vodou a vybudovaly se základní protipovodňové bariéry.

Jak pomáhají jednotlivci

Jak může přispět každý z nás?  Pro začátek by bylo dobré jídlem neplýtvat a nevyhazovat ho. K tomu nám můžou pomoci nákupní seznamy, nenakupovat o hladu a dopředu promýšlet, jak s potravinami naložíme v nejbližších dnech. S ohledem na budoucnost je vhodné přemýšlet o skladbě našeho jídelníčku. Je to proto, že chov zvířat a jejich krmiva neúměrně zatěžují planetu. V případě ČR mluvíme o opravdu velkých vzdálenostech, kdy se krmná sója pro skot dováží z Jižní Ameriky. Navíc nutná plocha pro vypěstování sóji, která je potřeba pro český trh, je podobně velká jako Zlínský kraj. Když vezmeme v úvahu, že se kvůli tomu kácí deštné pralesy a likvidují další ekosystémy, dostanou maso a další výrobky úplně jinou hodnotu. Pro podrobnější informace doporučujeme rozhovor s Danou Kapitulčinovou z Centra pro otázky životního prostředí UK, která se potravinovou produkcí a jejími globálními dopady zabývá. Zdrojem informací také může být Atlas masa, kde naleznete souvislosti mezi chovem zvířat, výrobou masa a životním prostředním.