SDG#3: ZDRAVÍ A KVALITNÍ ŽIVOT

Jaké jsou cíle, kterých chce OSN v oblasti zdraví do roku 2030 dosáhnout? Obecně jsou zaměřeny především na snižování úmrtnosti a posilování prevence – účelem je předcházet zbytečným úmrtím a dále zlepšovat globální zdraví. Na co se tedy OSN konkrétně zaměřuje? Například chce:

• snižovat mateřskou úmrtnost
• snižovat úmrtnost dětí do 5 let
• ukončit epidemii AIDS, tuberkulózy, malárie
• posílit prevenci a léčbu užívání návykových látek
• snížit počet úmrtí a zranění při dopravních nehodách
• snížit počet úmrtí a onemocnění kvůli chemickým látkám a různého jiného znečištění
• zajistit přístup ke službám sexuálního a reprodukčního zdraví

Co zdraví ovlivňuje?

Vidíme, že se cíle soustředí na věci, které jdou změnit. Z výčtu rovněž vyplývá, že zdraví není samostatnou jednotkou, ale souvisí třeba i se životním prostředím – typickým příkladem je dýchání znečištěného vzduchu, které může z krátkodobého hlediska vést k zánětlivému onemocnění plic, z dlouhodobého hlediska ke snížení délky života. Další faktory, které ovlivňují zdraví, jsou vidět na obrázku níže.

Obrázek: Faktory, které mají vliv na zdraví | Zdroj: Zdravotnický týdeník

Mezi tyto faktory patří například vzdělání nebo životní styl. Vůbec nejdůležitější je ale podle některých autorů příjem, který souvisí se všemi ostatními. Abychom si udělali konkrétnější představu, můžeme sledovat jeden z ukazatelů zdravotního stavu – délku dožití. Ta se u zemí mění podle toho, jaké mají příjmy, s rostoucími příjmy narůstá i délka života. Vezměme si nějakou chudou zemi, kde není moc zavedená elektřina, nejsou postavené cesty a lékaři nemají moc možností, jak léčit – chybí jim přístroje i léky. Důležitou součástí vybavení je tak třeba i baterka, kterou si může porodní bába svítit na cestu, když chodí navštěvovat rodičky. Díky ní se může vyhnout všem výmolům, ale třeba i jedovatým hadům. Obrázek o tom, jak příjem ovlivňuje délku života, ale i další ukazatele, jsme získali z knihy Faktomluva od Hanse Roslinga, Oly Roslingové a Anny Roslingové Rönnlundové. Pro ilustraci uvádíme i obrázek pocházející z jimi založených stránek gapminder.org. Obrázek ukazuje výše představené tvrzení a pokud byste chtěli vidět grafický vývoj v čase, podívejte se sem. Vřele doporučujeme.

Graf: Vliv příjmu na délku dožití: čím vyšší příjem, tím vyšší délka dožití. | Zdroj: https://twitter.com/Gapminder/status/1259882096539172866/photo/1

Psychické zdraví lidí na útěku

Součástí zdraví je ale i to psychické. Duševní pohoda je čím dál více zdůrazňována, alespoň v západní společnosti a obě složky zdraví jsou navzájem propojeny. Vliv psychiky bychom chtěli přiblížit na životě uprchlíků, kteří čelí velmi náročným a stresovým situacím. Stres je přitom způsoben nejen samotným odchodem nebo útěkem z domova, ale i cestou, následným čekáním a zabydlováním se jinde. Je to období plné čekání, velké nejistoty, obav, výčitek, i traumat. Lidé na útěku jsou často v depresi a frustrovaní, v uprchlických táborech nemají co dělat, jejich pracovní potenciál není využit, chybí jim jejich známí i jejich kultura. Pohybují se v prostředí, které neznají a musí řešit situace, které si nevybrali. Frustrace z nečinnosti a nicnedělání jejich situaci zhoršuje. Potýkají se svými traumaty, s nezájmem okolí, s xenofobií.

Z dostupných zdrojů vyplývá, že většina uprchlíků trpí nebo trpěla depresemi, přemýšlela o sebevraždě, v některých případech se o ni pokusila. V důsledku toho často trpěla nespavostí nebo panickými záchvaty. Výzkum zkoumající uprchlíky ve Švédsku zjistil, že je u nich častější posttraumatická stresová porucha (PTSD), například tzv. flashbacky byly u dobrovolníků průměrně dvakrát častější, než je obvyklé. Flashbacky jsou fragmenty vzpomínek na traumatické události. Na základě výsledů podobné studie v Německu, která byla provedená na místní skupině uprchlíků, se předpokládá, že polovina těch, kteří do Německa přijeli, má nějakou duševní poruchu a ¼ trpí PTSD. Podle posledního výzkumu v Německu s rostoucím počtem traumat také roste riziko, že se duševní porucha rozvine. Dále studie potvrdila závěry ohledně frustrace při nečinnosti. Je zde potenciál, že bude mít vliv i na formování dalších politických rozhodnutí týkajících se migrace – například by mohlo dojít k dřívější integraci migrantů a uprchlíků na pracovní trh.

Příklad dobré praxe péče o duševní zdraví

Příkladem dobré praxe péče o duševní zdraví je Tahaddi Educational Center v Libanonu, které se specializuje kromě vzdělávání i na poskytování zdravotní péče. Duševní zdraví se zde snaží zlepšit například prostřednictvím výtvarné a dramatické terapie, která může pomoci při zpracovávání traumatických událostí. Podobný přístup se využívá i na jiných místech. Například česká psycholožka Kateřina Šrahůlková, která pracovala v uprchlickém táboře Moria, popisuje, jak se dá s výtvarnou terapií konkrétně pracovat. Pokud je na obrázcích vyobrazeno něco děsivého, mohou se rituálně spálit, aby se člověk zobrazených traumat symbolicky zbavil. Nebo se obrázky dají různě dokreslovat, aby se stres, pramenící z prožitých situací, pomalu zmírnil. Šrahůlková také říká, že spolu s lidmi v táboře hledali cesty a způsoby, co mohou dělat, aby získali zpět část kontroly nad svým životem – aby našli něco, co mohou sami ovlivňovat.