SDG#9: Průmysl, inovace, infrastruktura

13. května 2021

Devátý cíl se soustředí na vybudování odolné infrastruktury a podporu inkluzivní a udržitelné industrializace a inovací. Konkrétní kroky zahrnují podporu malých a středních podniků například skrze větší dostupností finančních služeb pro jejich provoz a rozvoj (hlavně o možnosti úvěrů), jejich začleňování do obchodních trhů apod.

SDG#8
13. května 2021 - SDG#9: Průmysl, inovace, infrastruktura

Jako ostatní cíle se soustředí na rovnost příležitostí, udržitelnost jednotlivých přístupů a inovativních řešení a podporu systémových ale lokálních změn. Tak například i industrializace by měla být šetrnější k životnímu prostředí, průmysl obecně by měl být účinnější a efektivnější, využívat šetrné technologie a zapojit čisté energie do všech výrobních procesů. Aby došlo k dalšímu rozvoji, je podporován výzkum, a to v soukromé i veřejné rovině. Snahou je zlepšit technologickou vybavenost průmyslových odvětí právě s ohledem na efektivní nakládání se zdroji, ideálně obnovitelnými a s čistými energiemi.

S průmyslem i obchodem souvisí infrastruktura, která především v rozvojových zemí není úplně odolná. Cíl konkrétně zmiňuje, že by mělo jít o pomoc především v Africe, a i v ostrovních rozvojových státech, jejichž infrastruktura často trpí kvůli měnícímu se klimatu – pomoc je koncipována skrze finanční, technologickou i technickou podporu. Například souostroví Vanuatu je ohroženo tropickými cyklóny a v roce 2015 po jednom z nejhorších, které se v Tichomoří staly, čelilo ztrátám ve výši 64 % jejich ročního HDP.  V méně rozvojových zemích by se také měl podporovat rozvoj technologií, výzkum a inovace, specificky je zmiňována průmyslová diverzifikace, výroba zboží s přidanou hodnotouzvyšování přístupu k informačním a komunikačním technologiím.  Důvodem mj. je, že jedno pracovní místo v průmyslu vytvoří 2,2 pracovního místa v jiných odvětvích, vyšší industrializace tedy povede k vyšší zaměstnanosti. Důležité je, aby se tak nestalo na úkor budoucího znečištění. Velký potenciál je pro rozvojové země v zemědělskoprůmyslových podnicích. V rozvojových zemích se totiž průmyslově zpracovává méně než 30 % zemědělské produkce, v zemích s vyšším HDP je to až 98 %. Samozřejmě je však třeba respektovat místní zvyklosti, tradice a kulturu a také myslet na budoucí využití. Nicméně zpracovatelský průmysl zaměstnával v roce 2009 přibližně 16 % celosvětové pracovní síly, mohlo by tak jít o řešení nezaměstnanosti. Problémem stále zůstává nedostatečná elektrifikace, kdy až 2,5 mld. lidí nemá přístup k nepřetržitým dodávkám elektřiny. Světová banka klade důraz hlavně na elektrifikaci nemocnic a škol.

SDG_9_1

Ukázka elektrifikace v jihovýchodní Asii. Nejméně elektrizovanými zeměmi jsou Myanmar (32 % obyvatel s přístupem k elektřině) a Kambodža (34 %), ve kterých také panují největší rozdíly mezi urbánními a rurálními oblastmi. Jedná se přitom o země s rychle rostoucími ekonomikami, kterým ale nedostatečný přístup k elektřině brání ve větší konkurenceschopnosti.  

Zdroj obrázku: https://dailybrief.oxan.com/Analysis/GA220581/Uneven-electrification-will-affect-ASEAN-competition

SDG_9_2

 

Ukázka elektrifikace v Africe.Tmavě modré části zobrazují podíly lidí, kteří jsou bez přístupu k elektřině. Žlutě jsou naopak vyjádřeny podíly lidí s přístup k elektřině. Nejmenší podíly lidí s přístupem k elektřině jsou v subsaharské Africe.

 

Zdroj obrázku: http://www.change-climate.com/Energy_Zero_Carbon_Renewables_Eco_Green/Mobile_Solar_Wind_Electricity_Generators_Emergency_Third_World.htm

Nedostatečná infrastruktura také snižuje produktivitu firem, a to až o 40 %, chybějící infrastruktura také zhoršuje dostupnosti zdravotní péče a vzdělání. Problémy může způsobovat i existující ale špatné silnice, které často mění charakter přírody, jsou prašné a způsobují eroze a záplavy. Eroze i záplavy přitom nejenom ovlivňují produktivitu práce, poškozují úrodu, ale způsobují i ztráty na životech. Zaměřit se na silnice dává smysl i do budoucna, kvalitní silnice budou totiž potřeba spolu s tím, jak se bude zvyšovat počet obyvatel a jak se státy budou dále rozvíjet. V současnosti se odhaduje, že přístup k silnicím a k dopravní infrastruktuře nemá okolo 900 mil. lidí žijících ve venkovských oblastech. Světová banka udává nižší číslo, 840 mil. lidí, kteří žijí déle než 2 km od „stálých“ silnic (tj. takových, které fungují za každého počasí).

SDG_9_3SDG_9_4

SDG_9_5

„Chytré silnice“. Na první obrázku je strouha na sbírání dešťové vody, na druhém je vidět výsadba, která bojuje proti prachu. Kromě toho taky posiluje odolnost samotné silnice, jelikož kořeny stromů zpevňují okolní půdu. Předchází se tak erozím. Třetí obrázek ukazuje, že se silnice dá využít i jako hráz.

Zdroj obrázků: https://roadsforwater.org/

Inovace ve zdraví – látkové vložky

Naše středisko se cíli aktivně věnuje. Příkladem je inovativní projekt v Kambodži, který se soustředí na menstruační zdraví a zároveň podporuje místní ženy v podnikání. V Kambodži je menstruace pro chudé ženy často překážkou na cestě za vzděláním nebo i v pozdějším životě při práci i doma. Kolem menstruace totiž stále panují mýty, navíc ženy často nejsou dostatečně informovány o tom, co se v jejich těle děje. V lokalitě, a zvláště na venkově, také nejsou vhodné hygienické podmínky – jednoduše řečeno chybí latríny a dostatek čisté vody. Projekt tak rozšiřuje myšlenku používání látkových vložek, které jsou ekonomicky dostupnější, a i zdravotně kvalitnější než jednorázové vložky nebo tampony – ty jsou totiž často nedostupné, příliš drahé anebo chemicky bělené, látkové vložky jsou tak příjemnou alternativou. Aby byl nápad a celý projekt udržitelný, musí být vložky vyráběny na místě – je třeba najít obchodníky s vhodnými látkami, předat know-how, jak vložky šít a najít švadleny. Pilotní část probíhá ve dvou lokalitách, kde zároveň dochází ke zlepšování sanitace, zvyšuje se dostupnost vody apod., vše do sebe tak hezky zapadá.  Rozhovory se třemi ženami, které za projektem stojí, najdete na stránkách našeho střediska.

Příklady dobré praxe

V ČR příklady dobré praxe propaguje například Asociace společenské odpovědnosti, která dokonce vyhlašuje již několikátý rok Cenu SDG pro inovativní projekty. Vedle toho zveřejňují inspirativní nápady týkající se jednotlivých SDG ze zahraničí i z ČR.  Projekt týkající se devátého cíle, který nás nejvíce zaujal, se soustředil na toalety, konkrétně na splachování. Až 40 % sladké vody se totiž používá k spláchnutí. Jiné statistiky uvádí průměrnou spotřebu 30 litrů na člověka na den (ve Francii), což dělá 20 % spotřeby vody v domácnosti. Brazilská firma Piipee proto vyvinula biologickou a ekologickou kapalinu, která je určena na splachování moči, je rozložitelná, záchodovou místu vydezinfikuje a pach moči odstraní.  Z českých nápadů nás zaujala recyklovaná betonová směs – všemožný materiál, který by se jinak nezužitkován vyhodil, se dá nyní recyklovat a objevit se v recyklované betonové směsi. Potenciál je velký, při plném využití by se ušetřilo 3,5 mld. Kč a objem emisí oxidu uhličitého by se mohl snížit o více než 1 milion tun. S nápadem přišla firma ERC-TECH.

Průmysl ukazuje, jak jsou cíle navzájem propojené. Samotná výroba látkových vložek dává ženám smysluplnou práci, zvyšuje se jejich rovnoprávnost s muži, například tím, že se zvýší šance, že ženy budou moci navštěvovat školu i v době menstruace. Výrobou vložek se také zvedne odběr zboží obchodníkům s látkami, což povede k vyšší konkurenceschopnosti a celkově se zlepší produktivita státu a i zaměstnanost. Je tedy naděje, že se bude snižovat chudoba, lidé budou mít dostatek peněz na uspokojení základní životních potřeb a stát se bude dále rozvíjet.