Tváře migrace: Klimatická změna, zemědělství a migrace

21. prosince 2020

Autor: Stanislav Flekač

Podle Mezinárodní organizace pro migraci změny v životním prostředí nutí k nedobrovolné migraci mnoho obyvatel převážně Afriky a jižní Asie. Do roku 2050 by se mohlo celosvětově jednat až o 200 milionů lidí. Středisko humanitární a rozvojové spolupráce pracuje v Kambodži se zemědělci, kterých se klimatická změna týká nejvíce. Přinášíme Vám osobní příběhy dvou Kambodžanek, které aktivně usilují o zachování svého živobytí i za nepříznivých podmínek.

Tváře migrace: Klimatická změna, zemědělství a migrace
21. prosince 2020 - Tváře migrace: Klimatická změna, zemědělství a migrace

Paní Phal Liap má, stejně jako mnoho jiných obyvatel provincie Pursat, osobní zkušenost s migrací. S manželem odjela bez pracovního víza za prací do sousedního Thajska. Důvod je zřejmý. Oblast, odkud pochází, je chudá a často trpí suchem nebo bleskovými záplavami. Pro mnoho Kambodžanů je velmi těžké uživit se zde zemědělstvím či si najít dobrou práci a migrace za zaměstnáním do sousedního Thajska představuje jednu z možných cest, jak se dostat k lepšímu výdělku. Bohužel hned zkraje svého pobytu byla Phal Liap v Thajsku podvedena ilegálními převaděči a zprostředkovateli práce. Za své odpracované hodiny nedostala žádné peníze a záhy byli z Thajska společně s manželem vyhoštěni.

Phal Liap

Návrat do rodné vesnice byl velmi tvrdý. Neměli zde již žádný majetek ani půdu, jelikož vše před odchodem do Thajska prodali. Z tohoto důvodu se paní Phal Liap rozhodla zapojit do projektu Diakonie, který se zaměřoval na technické vzdělávání začínajících zemědělců. Kurzy byly teoretické i praktické a skládaly se ze dvou částí: jak správně zvolit plodiny pro pěstování a jak je na své půdě střídat či kombinovat s dalšími plodinami, aby byla v dlouhodobém horizontu zachována úrodnost půdy. Tyto kurzy byly koncipovány tak, aby farmáři a farmářky byli schopni reagovat i na změnu klimatických podmínek. Paní Phal Liap prošla také kurzem stavby a využití kapkové závlahy. Tento jednoduchý, ale efektivní systém snižuje spotřebu vody při zavlažování a zároveň snižuje možnost zakoření plevelů. Jedná se prakticky o natažení plastové hadice nebo tenkého potrubí s otvory. Otvory jsou přímo u plodin, čímž šetří vodu oproti plošnému zavlažování (kdy až 80 % vody jde mimo cílené plodiny). Tento systém má také několik dalších variant, lze ho například kombinovat s pokrytím záhonů černou plastovou folií (tzv. plastové mulčování). Toho lze ale v Kambodži využívat pouze v období dešťů, protože při vyšších teplotách v období sucha může docházet k celkovému přehřívání půdy.

Paní Phal Liap nyní pomáhá svému sousedovi se správou polí a účastní se dalších vzdělávacích kurzů, zaměřených např. na plodiny, které lépe odolávají suchu či na techniky pěstování odolných plodin. Také její manžel našel díky tomuto projektu práci, a tak se mohou oba postarat o svou malou dceru. V budoucnu by si rádi z ušetřených peněz zakoupili vlastní půdu, a i zde využívali těchto znalostí a technik.

Paní Oum Pon pochází taktéž z provincie Pursat, konkrétně z okresu Kravanh. Je jí 55 let a žije spolu se svým manželem a dětmi. Paní Oum neměla nikdy možnost studovat, živí se zemědělstvím, ale rodinné příjmy nejsou dostatečné. Chová drůbež, ale během několika předešlých let se potýkala s vysokou úmrtností kuřat. Drůbež, která přežila, měla velmi nízkou míru růstu a kuřata nebyla příliš zdravá. I vajíčka měla také velmi nízkou kvalitu a ve snáškových hnízdech slepic se množil hmyz.

Oum Pon

Paní Oum se sama aktivně snažila zjistit, jak by tyto problémy mohla vyřešit. V rámci spolupráce s Diakonií se zúčastnila programu školení farmářů ve spolupráci s místní samosprávou. Během kurzu, který Oum navštívila, se naučila např. to, jak a kde správně postavit kurník. Kromě toho se dozvěděla, jak se správně starat o kohouty a jednotlivé vývojové fáze slepic od kuřátek až po nosnice v závislosti na jejich plemenu. Naučila se i jak správně namíchat výživné krmivo z ingrediencí, které jsou ji dostupné, jak poznat různé nemoci a jak k nim přistupovat (např. jak drůbež vakcinovat). Kromě toho se dozvěděla i to, jak spojit samotný chov drůbeže spolu s dalšími zemědělskými činnostmi, aby v jejím hospodářství docházelo k přirozené synergii.

Sama paní Oum řekla: „Poté, co jsem absolvovala kurz, získala jsem spousty nových vědomostí a dovedností, které se velmi lišily od toho, co jsem do této doby praktikovala. Nyní vím, co bylo hlavním problémem s mým chovem drůbeže, který jsem doteď praktikovala v rámci tradičního zemědělství“. Paní Oum po roce využívaní technik, kterým se nově naučila, prodala 70 slepic dohromady o váze 96 kg za cenu 16 000 rielu/kg (4 USD/kg). Zbylo jí dalších 140 kuřat a 45 kachen a za jeden rok si vydělala navíc 384 USD (8 317,- Kč). Díky tomu může dostatečně finančně podporovat svou rodinu.